Po stopách bájných Keltů na největší oppidum Moravy

zamek   

Západně od Prostějova se na vysokém ostrohu nad říčkou Oklukou vypínají zarostlé hradby největšího keltského hradiště Moravy – Starého Hradiska. Tam, kde kdysi kypěl bujarý život, dnes sviští ledový vítr, doprovázený pokřikem dravců.


Pustými lesy ke Starému Hradisku  

 Ideální nástupní místo k příjemnému putování představuje víska Stražisko, jejíž dominantu tvoří zdaleka viditelný barokní kostelík, zbudovaný v někdejším areálu gotického hradu. Před sto lety zřejmě víska patřila k oblíbeným centrům odpočinku zámožnějších obyvatel Prostějovska, jak dokládají četné, kdysi honosné vily. Za jejich ploty se modrá značka ponoří do lesního příšeří a po následujících osm kilometrů se vine malebnými hvozdy Drahanské vrchoviny. Tu po lesních komunikacích, jindy úzkou pěšinou. Nechybí ani brody a působivé temné mokřiny, lemované staletými velikány.

Vilová "čtvrť" ve Stražisku

 Není však dobré se nechat zcela unést krásou zákoutí přírody – je třeba i pečlivě sledovat značení. Jedinou známku civilizace připomínají samoty u hájenky Na Pohodlí, obklopené sympatickými lukami a rekreační areál v závěru sestupu do hlubokého údolí Okluky. Právě tady se poprvé otevře pohled na protilehlé příkré stráně Starého Hradiska: k němu však ještě zbývá dobrá půlhodinka chůze.

                                                                                          

Tajemné kamenné hradby

 Jakmile se vynoříte z lesa, největší keltské opiddum na Moravě už je na dosah ruky. Dobře patrná hradba vás spolehlivě dovede k vstupní bráně, kde se současně připojuje naučná stezka z obce Malé Hradisko. Panel se schematickým plánkem srozumitelně poslouží při vlastní prohlídce. Areál je zcela odlesněn a zároveň slouží jako pastvina, linie bývalého opevnění jsou často prakticky totožné s remízky, tudíž si lze velmi dobře udělat představu o rozloze a vymezení tehdejšího sídliště. Z holé pláně lokálně vystupují samostatné zarostlé hromady kamení a terénní vlny – těžko říci, zda i ony  bezvýhradně souvisejí s areálem hradiště. Za příznivého počasí čeká každého návštěvníka odměna navíc: malebný výhled do širého okolí. Také milovník nevšední atmosféry nepřijde zkrátka – stačí jen popustit uzdu představivosti a zahledět se do bizarně pokroucených listnáčů, deroucích se z dávných valů. Pravděpodobně jediným společníkem mu bude neutuchající syrový vítr, doprovázený hrozivým skřehotáním plachtících káňat.

                                                                                         

Pozůstatek vnější hradby na západním okraji oppida

 

Cestou necestou do Ptení

Od Starého Hradiska je možné se vrátit k rekreačnímu areálu a pokračovat po červené značce údolím Okluky. Aby se výletník vyhnul úseku po rušné silnici, zvolili značkaři trasu po levém břehu říčky, která potěší vyznavače akčního pohybu v přírodě: sotva znatelná stezka se prodírá ostružiníkovým mlázím, chvílemi se obtížně hledá zašlé značení.Posléze zcela nečekaně začíná stoupat do prudkého svahu, kde přijde na řadu i balancování po padlých kmenech, aby se nakonec poblíž hájenky u Stínavy spojila se zelenou. Ta nás již zcela bezpečně opět dovede k hájence Na Pohodlí.

Údolí Okluky s výhledem ke Starému Hradisku

Není na škodu se zelené držet až do konce výletu. Nyní již nehrozí žádné nepříjemné stoupání a prakticky ani bloudění: za zastávku stojí následující ves Ptení. Zdejší zámek se čtyřmi okrouhlými věžemi na nárožích připomíná kastely slunné Itálie. Bohužel, v současnosti se nachází v poměrně zuboženém stavu.Následující kroky z Ptení mohou směřovat k železniční zastávce Zdětín. Pokud v závěrečném úseku ztratíte značku – není důvod k panice: podél potoka se spolehlivě dostanete k trati a poslední kilometr lze absolvovat chůzí po kolejích. Přímo u zastávky se nalézá areál Bělečského mlýna s útulnou hospůdkou.

Staré Hradisko

Oppidum se rozprostírá na ploše 37 ha, ohraničené 2800 m dlouhým opevněním. Dále je rozčleněno na vlastní vnitřní areál (22, 5 ha), východní předhradí (1 ha) a rozlehlé západní předhradí (13,5 ha), ze kterého původně vycházely dvě vstupní brány. Západní předhradí oddělovalo od vnitřního areálu zdvojené opevnění o délce 500m.      Existenci oppida lze datovat do období 2. a 1.století př.n.l., údajně ho mělo obývat až  5000 obyvatel. Plocha hradiště byla souvisle zastavěna hospodářskými dvorci. První výzkumy Starého Hradiska se rozeběhly počátkem 20. století, systematický průzkum zde probíhal v několika vlnách, od 30. až do 90. let minulého století. Práce archeologů odkryla důkazy o činnosti dílen na zpracování jantaru, lití barevných i drahých kovů, výrobu keramiky, mincoven … Podstatnou část nálezů tvoří zbraně, železné nástroje, kování, mince, keramika,  ale též šperky a další umělecké předměty.Nálezy ze Starého Hradiska tvoří součást stálé expozice Muzea Boskovicka – Keltové na Starém Hradisku, bližší info na www.boskovice.cz  

Věděl o něm už Komenský

Staré Hradisko nezapadlo ani ve středověku. Ačkoli bylo již přes tisíc let pusté, zaznamenává ho Jan Ámos Komenský ve své proslulé mapě Moravy a to pod označením "Hradiště, kde se nachází jantar“. Právě nálezy jantaru podávají důkaz, že zdejší oppidum patřilo k důležitým řemeslně – obchodním centrům na spojnici mezi Baltem a Středomořím. 

Keltská země

Celé blízké okolí Starého Hradiska je prostoupeno stopami keltské civilizace: u Ptení byl v 2. půli 19. století náhodně nalezen  soubor užitných a ozdobných předmětů z doby laténské, pouhých čtrnáct kilometrů vzdušnou čarou od Starého Hradiska leží Ludéřov s objektem považovaným za keltskou svatyni.

Text a foto: JAN DOUBRAVNICKÝ

 

Kontaktní info

OBEC PTENÍ

798 43 Ptení 36

okres Prostějov

Starosta: Jiří Porteš

Místostarosta: Pavel Šnajdr

Telefon 582 376 717

E-mail napistenam@pteni.cz

IČO         00288691

DIĆ         CZ00288691

bankovní spojení

1502041309/0800

     Úřední deska   

více kontaktů

Úřední hodiny

Pondělí a středa 8,00 - 12.00 , 13.00 - 17.00 

 

Fotogalerie

Archiv hlášení

Odkazy

dotace

ČP-partner